Koupě baráku - Soukromé stránky o stavbě domu

Vyrostl jsem v paneláku, v králíkárně jak se tomu občas říká ... Byl to klasický panelák, kde se nesmí nechávat boty za dveřma, protože by je někdo ukrad. Kde, když přijede auto, hýbe se alespoň polovina záclon, jak jsou všichni zvědavý kdo přijel. Prostě panelák plný lidí, různých názorů, stylů života, přátel i nepřátel ...

Od dětství jsem snil o svém baráku, o kousku svého soukromí ...

Před sedmi lety jsme se nastěhovali do garsonky. Garsonka se nachází ve starém zrekonstruovaném městském baráku. Ideální místo - 15 sekund z centra, ideální počet nájemníků - 6. Prostě luxusní bydlení, které se s panelákem nedá srovnávat ...

Bohužel jak Klára roste, začíná být garsonka malá a tak jsme znovu stáli před problémem - bydlení.

Návrhy typu, koupíme 3+1 v paneláku mi vůbec nevoněly. Vyhodit milion za panelákový byt, kde se člověk pořád musí bát o své boty a o to si třeba jen prdnout na záchodě, aby to všichni sousedi neslyšeli ... Ne, ne to není pro mně a začal jsem hledat, vymýšlet, přesvědčovat ...

Podařilo se mi přesvědčit manželku, že vyhodit milion za panelák, když za ty peníze se dá koupit "pěkný" domek pár kilometrů od Klatov je holý nesmysl ... Že vesnice, čistý vzduch, příroda, to je to pravé pro nás co potřebujeme.

Začali jsme tedy sledovat inzeráty a objíždět vesnice. Celkem jsme byli tak na deseti barácích a zjistili jsme, že bydlíme naprosto v blbé lokalitě ... Rujna baráku do 5 kilometrů od Klatov stála víc než pěkný barák 5 kilometrů od Sušice s bazénem a garáží ... Bohužel moje vyjednávací schopnosti nebyly až tak dobré a poslední slovo bylo: "do 5 kilometrů od Klatov, dál nejdu"

Jak plynul čas a stále nic, začal jsem propadat tušení že nic nenajdeme a i tchýně začala úspěšně útočit na svoji dceru, že přece panelák je taky dobrý ...

V květnu mi volá do práce manželka ( není to nic zvláštního, volala i v únoru a v březnu ). Našla inzerát že v Lubech ( předměstí Klatov ) někdo prodává levně malý domek ... Toť vše ... Přemlouval jsem se tři hodiny, než jsem tam zavolal - bál jsem se dalšího zklamání. Volam, bavím se s majitelem, vysvětlu¨je mi kde to je, říká že za nj chce 450 - 500 tisíc. Domlouváme se, že se tam zajedu podívat a když se nám to bude alespoň trochu zdát, domluvíme si prohlídku ...

Večer se jedeme na tu rujnu za půl milionu podívat ... Kupodivu to nevypadá zle, za dvojnásobnou cenu jsme už viděli i zříceniny. Ještě večer volam majiteli, že se nám to vyhovovalo a že chceme podívat dovnitř. Domlouváme termín a já sebou beru známého zedníka a jdeme tam. Procházíme barák, zedník všechno prohlíží, děkujeme a odcházíme s tím, že se ozvu ...

Se zedníkem potom míříme s tužkou a papírem do hospody ... Teprve tady si sdělujeme dojmy a známej na papíře rozhazuje stotisícema ... Finální součet - 800 tisíc za rekonstrukci. 800 + 450 tisíc je 1.250.000, to bych měl půjčkou uplatit. Probíram to stokrát s maželkou, voláme majiteli, že se nám to líbí a že máme zájem o koupi. Bohužeel jak nám, tak majiteli do toho nastupuje dovolená, domlouváme se tedy, že se sejdeme za 14 dní a vše potřebné domluvíme.

Tak dlouho jako tenkrát dovolená ještě netrvala, všechno se vleklo a ne a ne skončit. Konečně je tu kýžený den, jdu na schůzku - do hospody. Domlouváme cenu na 450.000, domlouváme že smlouvu necháme sepsat u právníka, domlouváme kdy předáme peníze ...

A začíná lítání a zařizování. Slíbil jsem, že zaplatíme při podpisu smlouvy ... Bál jsem se aby se nezhrozil hypotékou a nutnými smlouvami a smlouvach budoucích a já nevim čím vším ... Domluvil jsem si tedy u známých půjčku 450.000 s tím, že jakmile dorazí hypotéka, vše vrátim ... Začínam obíhat hypoteční ústavy, schánět podklady a vše potřebné. Ani s koupí baráku to není tak jednoduché a až 13.září 2004 sedíme u právníka a podepisujeme smlouvu ... Předávám půjčené peníze a loučíme se. HURÁ, jsem majitelem nemovitosti !

Hypotéka doráží až v listopadu a já konečně vracím peníze

\| \|	[ Odeslat známému \| Verze pro tisk ]